Alchymistická laboratoř Rudolfa II. | zdroj: www.alchemiae.cz

Dům U rabbiho Löwa je jedním z nejstarších míst Prahy, o němž se písemné prameny zmiňují již v 9. století. Je s ním spojena řada legend, z nichž ta nejznámější byla poprvé zaznamenána v roce 1579. Vypráví o ohnivém spřežení páchnoucích kozlů, které vybíhalo za ohromného hřmotu v noci z domu a úprkem se hnalo směrem ke Staroměstskému náměstí. Tam se zarazilo a vracelo se stejně rychle nazpět, až zmizelo kdesi pod domem. Kdo se tomuto spřežení připletl do cesty, padl mrtev nebo v mdlobách k zemi.

Nečekaný objev alchymistické dílny ve sklepení domu v roce 2002 ukázal, že jako mnohá jiná pověst má i tato své reálné jádro. Možná vznikla a byla šířena mezi lidmi, aby zakryla tajné a leckdy i nepodařené alchymistické pokusy, při nichž plameny a zplodiny za ohromného hluku prolétly tajnou chodbou až na Staroměstské náměstí a odtud pronikly na povrch. Mdloby náhodných svědků zřejmě způsobily uniklé jedovaté zplodiny.

Pod domem se ostatně našly kromě alchymistické laboratoře i tři podzemní chodby, které vedly na Pražský hrad, Staroměstskou radnici a za brány města. Právě těmi se do domu dostala v roce 2002 velká voda, která pomohla odhalit unikátní památku.

To, že císař Rudolf II. Habsburský nechal alchymistickou laboratoř umístit právě sem, do pražského židovského města, bylo z jeho strany poměrně pragmatickým rozhodnutím. Židovské náboženství bylo totiž vůči magii a okultním vědám mnohem vstřícnější než křesťanství. Sám císař riskoval podporou hermetických věd nepřízeň katolického duchovenstva, jak lze vyčíst z dokumentů v jeho pozůstalosti.

Na pozvání císaře Rudolfa II. v domě pracovali nejvýznamnější alchymisté své doby, jako Edward Kelly, John Dee nebo Tadeáš Hájek z Hájku, který alchymistické dílně šéfoval. Pod jeho vedením se tu alchymisté pokoušeli vyrobit kámen života a přeměnit pomocí transmutace obyčejné kovy na zlato či stříbro. O výsledcích jejich pokusů se toho ví však velmi málo, neboť se tajily, nicméně podle starých kronik bylo po smrti Rudolfa II. v jeho sbírkách nalezeno 84 centýřů zlata a 64 centýřů stříbra slitých do cihel.

Kromě toho se v domě na Halštatské vyráběly také zázračné elixíry věčného mládí, věčné paměti i věčné lásky. Ve sklepení domu se v roce 2002 našly starodávné receptury těchto lektvarů a dokonce i jedna lahvička s původním obsahem. „Bylo to zazděno za kulovým kamenem v kovové schránce,“ prozrazuje Zdeňka Kratochvílová, která zrekonstruovanou alchymistickou dílnou nyní provází návštěvníky. „Podle těchto receptur nám v Benediktinském klášteře v Rajhradě u Brna destilují elixíry,“ dodala. 

Při jejich výrobě hrála důležitou roli symbolika čísel. „V receptuře je přesně daný počet semen, kořenů a dalších částí bylin. Celkem je jich 77, ale museli jsme z receptury vyjmout zakázané látky, jako třeba opium,“ uvedl šéf Klášterní oficíny z Rajhradu u Brna Marek Motyčka. Právě ručně vyřezávaná dýmka, z níž císař Rudolf II. kouřil opium, se v alchymistické dílně rovněž dochovala a je v pracovně alchymisty.

Z písemných pramenů víme, že už v 15. století se v přízemí domu provozovala bylinná lékárna, v níž se prodávaly lektvary a elixíry. Kolem domu totiž dříve vedla proslulá obchodní cesta Grand Via, která začínala ve Španělsku, pokračovala přes celou Evropu a končila kdesi na Dálném Východě. Obchodníci a kupci, kteří ji využívali, se zřejmě v tomto domě zastavovali, prodávali zde své exotické zboží včetně cizokrajných bylin. Odtud pak vedl už jen malý krůček k založení alchymistické dílny. 

Energeticky silný bod

Laboratoř jako zázrakem přežila až do dnešní doby, přitom chybělo tak málo a mohla být zničena. Dům totiž v 17. století zachvátil požár, který založil agent francouzského krále Ludvíka IV. Vavřinec Procházka z Volduch. Popelem tehdy lehlo celé židovské ghetto, ale dům U rabbiho Löwa byl naštěstí jen poškozen a prošel pak barokní přestavbou. Na konci 19. století byl zařazen do plánu asanace, ale nakonec jí jako zázrakem unikl. Asanace skončila přesně na hranici tohoto domu. Proč bylo toto místo zachováno, když v okolí byly zbourány architektonicky mnohem cennější stavby, je dodnes záhadou.

Říká se, že v domě působí jakási magická síla, která dům chrání a dodnes působí blahodárně na návštěvníky domu. Prý to souvisí s nadpřirozenými silami, s nimiž byli alchymisté ve spojení, a možná i se šémem, jenž tu židovský rabín a učenec rabbi Löw kdysi vložil do úst svého hliněného sluhy Golema, aby jej oživil. Navíc místo, na kterém dům stojí, tvoří jeden ze tří bodů energetického trojúhelníku, jenž protíná Prahu. Další dva jsou na Hradčanech a Vyšehradě. V dávných dobách na tomto místě bývalo významné pohanské kultovní místo a jistě ne náhodou kousek odtud v roce 1234 založila Anežka Přemyslovna, známá jako svatá Anežka, klášter Na Františku.

Dnes v domě U rabbiho Löwa už skoro dva roky působí muzeum alchymie Speculum Alchemiae, které se stalo dalším turistickým magnetem Prahy. Rekonstrukce alchymistické dílny trvala deset let a jejím cílem bylo, aby vypadala stejně jako v době Rudolfa II.

„Obnášelo to mnoho hodin v archivech, kde jsme zkoumali dobové dokumenty a nákresy. Čerpali jsme především z archiválií ve Strahovském klášteře. Máme zde jak původní exponáty, třeba dřevěný stůl v pracovně nebo základy pecí, tak i repliky,“ přibližuje Zdeňka Kratochvílová, co bylo třeba pro vzkříšení renesanční alchymistické dílny udělat, aby měl návštěvník pocit, že si mistr alchymista jen na chvíli někam odskočil, a až se vrátí, bude pokračovat ve svých pokusech. Do jaké míry se to zřizovatelům muzea podařilo, už posuďte sami.